New York, duben až květen 2017

New York, duben až květen 2017

Během pobytu vUSA vletech 1991-92 jsme hodně cestovali, nepodařilo se nám však dostat na severovýchodní pobřeží. Celých 25 let jsme tak vnímali tuto oblast jako dosud nepoznané místo na mapě a plánovali si, že tuto část USA, především New York a hlavní město Washington, jednou navštívíme. Letos jsme se konečně dočkali. Vakci se nám podařilo koupit poměrně levné letenky Praha – Berlín – New York, se zpáteční trasou New York – Berlín – Budapešť. Detaily naší cesty tam a zpět se budu zabývat v jiném článku (příhody spojené svlastním přesunem si zaslouží samostatný příspěvek), ve svých dalších příspěvcích bych se pak věnoval jednotlivým turistickým destinacím „Big Apple“ a tomu, co může návštěva Středoevropana vNew Yorku obnášet.

<

Ubytování jsme si zajistili předem přes Airbnb, a to vBrooklynu. O definitivní volbě nás přesvědčily především pozitivní recenze místa i samotného ubytovatele. Tím byl mladý intelektuál Adolfo, který do USA přišel již vdětství zEkvádoru a momentálně působí na některé znewyorských univerzit. Jeho přítomnost ve společném bytě bychom často ani nezaregistrovali nebýt pečiva, které vytrvale přinášel a servíroval ad usum publicum vkuchyni.

Autor článku (vpravo) s Adolfem a všudypřítomnou lebkou

Byt byl vnejvyšším patře typického amerického předměstského domu o třech podlažích a byl dobře vybaven. Měli jsme zde kdispozici jednak samostatný pokoj, jednak přístup do kuchyně a sociálního zařízení. Zvláštností interiéru byly dekorace, jejichž motivem byla nejrůznější ztvárnění lidských lebek – byl to projev sběratelské vášně našeho hostitele. Výhodou dané adresy byla relativní blízkost linky metra (5 minut chůze), která nás mohla dopravit jednak na Manhattan, jednak opačným směrem přímo až na letiště JFK. Newyorskému metru je věnován samostatný článek.

„Náš“ dům v Brooklynu
Náš pokoj
Kuchyň

Lokalita, ve které jsme pobývali, byla téměř bezvýhradně domovem Hispánců. Při vstupu do místních obchodů si nás personál zpočátku podezřívavě měřil jako vetřelce, protože celá místní komunita se logicky vzájemně znala (podobně jako vnašich končinách někde na vesnici) a my jsme zde asi působili trochu exoticky. Docházelo přitom ke zvláštním situacím, zpočátku po nás například chtěli vsamoobsluze při placení kartou předložit pas. Přestože celá lokalita vypadala pro Středoevropana poněkud divoce a ve srovnání sManhattanem působila špinavým dojmem, po celou dobu pobytu jsme neměli pocit nějakého ohrožení.

„Naše“ ulice, je vidět nadzemní konstrukce linky metra (v této části města se nejedná o žádnou „podzemní“ dráhu). Tahle ulice nepatřila k těm špinavým.

Město New York se skládá zpěti městských částí, a sice Manhattanu, Brooklynu, Bronxu, Queensu a Staten Islandu. Kromě Bronxu leží všechny ostatní části na různých ostrovech. Nejlidnatější částí je Brooklyn, údajně zde žije přes 2,5 miliónu obyvatel, těsně následovaný Queensem. Největší hustota osídlení je na Manhattanu, kde bydlí více než 1,6 miliónu lidí. Naopak nejméně obyvatel (méně než 0,5 miliónu) žije na Staten Islandu, který působí víceméně předměstským nebo možná i venkovským dojmem. Město od jiných území a jednotlivé části vzájemně od sebe oddělují řeka Hudson, „řeka“ East River (ve skutečnosti se jedná o mořský záliv) – a samozřejmě moře. Mezi Staten Islandem a Manhattanem resp. pobřežím státu New Jersey je ještě několik ostrovů, které jsou poměrně důležité zhistorického i turistického hlediska – Liberty Island, Ellis Island a Governor Island. Spojení mezi jednotlivými částmi zajišťují jednak mosty (Brooklyn Bridge, Manhattan Bridge, Williamsburg Bridge či Queensboro Bridge přes East River, Washington Bridge přes řeku Hudson, Verazzano Bridge mezi Brooklynem a Staten Islandem), jednak tunely (Battery Park Tunnel mezi Dolním Manhattanem a Brooklynem nebo například Holland Tunnel či Penn-Central Tunnel mezi Manhattanem a New Jersey). Tunely jsou placené.

Brooklyn Bridge spojuje Lower Manhattan s Brooklynem

Pro turisty je nejzajímavější částí Manhattan, kde se nachází nejvíce proslulých lákadel: náměstí Times Square, Central Park, různé mrakodrapy (Empire State Building, Rockefeller Center), Broadway, dům zvaný „Flatiron“ („Žehlička“), Wall Street či památník vmístě Světového obchodního centra. Manhattan je ostrov, který měří od severu kjihu zhruba 20 km a na šířku (tj. přibližně ve směru východ-západ) maximálně asi 3,5 km. Není to homogenní část města, právě naopak. Najdeme zde zjednodušeně řečeno dvě skupiny mrakodrapů, a to na Dolním Manhattanu (Lower Manhattan) na jihu ostrova a vtzv. Midtownu zhruba o 6 km severněji. Mezi nimi se rozkládá několik čtvrtí srelativně nižší zástavbou, které všechny zasluhují pozornost, už proto, že se objevují vnejrůznějších filmech a seriálech, uváděných i vnašem koutě světa: China Town (Čínská čtvrť), Little Italy (Malá Itálie), East Village, SoHo, NoHo, Greenwich Village, Tribeca, Chelsea, Gramercy. Ještě severněji než Midtown se nachází Central Park, po jeho obou stranách nejluxusnější čtvrti Upper East Side a Upper West Side a ještě severněji Harlem, obývaný převážně Afroameričany.

Orientaci na Manhattanu usnadňuje fakt, že ulice jsou většinou označeny pouze čísly: komunikace ve směru sever-jih jsou „Avenues“ (počítají se od východu), zatímco ve směru východ-západ „Streets“ (počítají se od jihu). Vzniká tak pravoúhlá síť, kterou narušuje pouze Broadway, směřující víceméně také od jihu kseveru, ale mírně uhlopříčně. Ryze geometrická struktura neplatí na jižním cípu ostrova, na Dolním Manhattanu, v místě nejstaršího osídlení ostrova.

Pohled z Rockefellerova centra přes Midtown na Dolní Manhattan. Na snímku jsou patrné obě skupiny mrakodrapů i nižší zástavba mezi nimi. Bystrý pozorovatel odhalí na snímku i sochu Svobody (vpravo za Dolním Manhattanem). Nejvyšší budova v Midtownu uprostřed obrázku je Empire State Building.

Protože většina návštěvníků zČeska chce pravděpodobně navštívit stejná místa jako my a také bude při své návštěvě New Yorku řešit stejné problémy jako jsme museli řešit my, budu se ve svých dalších příspěvcích věnovat jednotlivým místům trochu podrobněji a zaměřím se v nich na některé detaily, jejichž znalost by pro ně mohla být užitečná a možná jim ušetří čas a peníze.