Naše cesta autobusy, taxíky a stopem po Maroku nás dovedla až do hlavního města Maroka Rabatu, královského města ležícího u Atlantského oceánu, při ústí řeky Bú Regreg.

 

ocea

 

Naše první kroky v Rabatu vedou k oceánu, v němž máme v úmyslu se v parném dni smočit.

 

img_2504

 

Voda je  plná koupajících se postav. Při bližším pohledu však zjišťujeme, že se koupou pouze muži a chlapci. Ženy sedí na břehu kompletně oblečeny. Oblečené se mi koupat nechce a svléct se do plavek nemám odvahu. Z koupání tedy sešlo.

 

rabat

 

Místo koupání se tedy věnujeme poznávání památek města.

 

branaa

 

Obdivujeme pevnost Kasba des Oudaias shlížejí na oceán, procházíme medínou obklopenou městskými hradbami, navštěvujeme krásné barevné zahrady.

 

hradby

 

Při prohlídce jedné ze zahrad ke mně přichází Marocká žena a než se stačím nadát, drží mi ruku a kreslí mi na ni ve velké rychlosti henou ornament.

 

hena

 

Snažím se ruku ženě vytrhnout, ale drží pevně. O žádný obrázek na ruce jsem nestála, přesto však ženě malý peníz dávám. Následuje hádka, kdy si Maročanka přeje za obrázek, který mimochodem za dva dny zcela zmizel, nesmyslně vysokou hádku.

 

zahrada

 

Z Rabatu odjíždíme stopem při pobřeží oceánu a míříme do města El Jadida, přímořského letoviska s portugalskou pevností Cité Portugaise. Město působí velmi upraveným dojmem, téměř Evropsky. Potkáváme zde i hodně Francouzů, někteří z nich se zde i natrvalo usadili. Evropští turisté do města také přijíždějí v obytných vozech.

 

el

 

Zážitek máme z návštěvy přístavu, kam se nám podaří dojít zrovna v době rybího trhu. Nekupujeme nic, rybu bychom neměli kde připravit, tak alespoň obří úlovky rybářů fotíme.

 

img_2558

 

Protože je pobřeží opravdu kouzelné, z El Jadidy pokračujeme podél oceánu pěšky.

 

pobrezi

 

Objevujeme staré pohřebiště, potkáváme rybáře sedící na útesu, míjíme pasoucí se ovce a kozy.

 

skaly

 

Když už se blíží večer, stopem přijíždíme do města Safi a nacházíme útočiště v hotelíku s výhledem na oceán.

 

ubyt

 

Večer procházíme malé tržiště, které máme přímo pod okny.

 

trh

 

Ráno pak obdivujeme pevnost tyčící se nad oceánem.

 

pevnsot

 

Pěšky pak pokračujeme za město, odkud pokračujeme stopem na korbě dodávky při pobřeží dál na jih, až do bývalého pirátského městečka Essaouira.

 

stop

 

Essaouira je rušné turistické město s původní medínou obehnanou hradbami. Díky neutuchajícímu větru a dlouhým písečným plážím je město známé také jako ráj windsurfingu.

 

es

 

Ve všech městech Maroka, kde jsme zatím byli, jsem se dívala po cenách arganového oleje. Dostala jsem totiž za úkol domů nějaké to tekuté marocké zlato dovést. A nyní při procházení obchůdků a stánků na tržišti zjišťuji, že v Essaueře mají arganový olej za velmi dobré ceny. Kupuji tedy jako dárky pro rodinu rovnou 3 litry kosmetického oleje a další a 2 litry oleje na vaření. K tomu přidávám několik arganových krémů, které v přepočtu vycházejí cca na 70 Kč.

 

port

 

Večer si ještě děláme procházku romantickým přístavem a na noc nacházíme útočiště v hezkém hotelíku v centru města.

 

centrum

 

Ráno se chceme projít po písečných dunách za město. Po chvíli se ale zvedá tak silný vítr, že jsme nuceni se vrátit.

 

marak

 

Odpoledne pak Essaouiru opouštíme, uzavíráme naši okružní jízdu po Maroku a míříme zpět do Marakéše, druhého největšího města Maroka.

 

ma

 

V Marekéši trávíme poslední tři dny našeho putování.

 

kakt

 

První hodinu ve městě trávíme hledáním ubytování. Karim, u kterého jsme měli domluvené přespání přes Couchsurfing se neozývá. Nakonec nacházíme levný a útulný hotelík jen kousek od náměstí kejklířů Djemaa el-Fna. Večer náměstí ožívá. Je zde plno stánků s jídlem a pitím, můžete zde zkouknout vystoupení s hadem či zakoupit suvenýry. Ale pozor, vše je zde předražené. O hodně dražší než v malých uličkách medíny. A nic není zdarma. Pokud se jen na chvíli zastavíte, že se podíváte například na hadí vystoupení, připravte se, že po vás budou tvrdě vyžadovány peníze. Obdobně to platí, pokud někoho v Marakéši či v jiném větším městě Maroka požádáte o radu na cestu či dokonce Vám radu nabídne sám, aniž jste si o ni řekli. Jen jednou se nám stalo, že po nás pak za radu nebyly vyžadovány peníze.

 

uli

 

Večer se procházíme starou medínou, bloudíme v uličkách súku, kupujeme výtečné placky a sladké medové cukroví. Domů si také odvážíme různé druhy koření.

 

mes

 

Co mě v Marakéši dále zaujalo? V první řadě zahrady obklopující medínu a impozantní 70 metrů vysoký minaret Kutúbijské mešity. V Marakéši je zahrad několik, například Agdala, Menara či Majorelle a všechny jsou krásné, udržované a volně přístupné. Jejich stín jsme ve 40 stupňových květnových vedrech uvítali!

 

dol

 

V blízkosti mešity se nám také podařilo podívat do podzemích chodeb města. Jak už to v Maroku chodí, průvodce nás do podzemí nalákal slibem, že pracuje pro stát a provádí zdarma. Na konci prohlídky si pak řekl o docela velkou částku.

 

kluci

 

Co mi v Marakéši, a vlastně i v celém Maroku, chybělo, byla možnost se schladit vykoupáním se. Hotelové bazény jsou jen u drahých hotelů a v těch my jsme nepobývali. Pro zájemce je možnost navštívit arabské lázně, místní kluci se koupou v kašně.

 

jidlo

 

Kde se v Marakéši nejlépe najíst?

 

sl

 

Doporučuji jít dál od turistického středu města a jíst v místech, kam chodívají na jídlo místní.

 

img_2600

 

Jídlo je zde dle našich zkušeností chutnější a také levnější.

 

img_2563

 

Na naší cestě Marokem jsme ochutnávali různé místní speciality a musím říct, že marocká kuchyně je opravdu výtečná.

 

maso

 

Zejména jsem si oblíbila zeleninový tažín, pokrm vařený ve speciální nádobě pro to určené. Výtečný je také kuskus, který Maročané umí výborně dochutit. Mým nejoblíbenějším jídlem jsou však placky, které se připravují a prodávají přímo na ulici. Ze začátku jsem měla strach jíst jídlo v podmínkách, kde je hygiena opravdu bídná. Ale naštěstí jsem za celé naše putování Marokem neměla střevní potíže ani jednou.

 

velb

 

Den před naším odletem domů si děláme cvičnou procházku z centra města na letiště, abychom ověřili, jak je letiště pěšky daleko.

 

leti

 

Letadlo nám totiž letí nad ránem, v dobu, kdy ještě nejezdí městská hromadná doprava. Máme tedy možnost využít taxi či jít na letiště několik hodin pěšky. Cvičná procházka na letiště se vydařila a ráno tedy plní sil vyrážíme na letiště tentokrát už naostro, s obrovskými batohy plnými suvenýrů na zádech.

 

nal

 

 

Loučíme se s Marokem a odlétáme plni zážitků domů.

Magdalena S

Maroko na vlastní pěst – Díl IV.
Štítky:                        

2 komentáře u „Maroko na vlastní pěst – Díl IV.

  • 10.11.2016 (7:22)
    Trvalý odkaz

    Zajímalo by mě, Magdaleno, jestli jste pak vždycky, když po vás chtěli peníze za nevyžádané rady nebo služby, nakonec museli zaplatit. Z toho mě jímá hrůza… Jinak krásný cestopis, díky. Maruška

    Reagovat
    • 10.11.2016 (12:16)
      Trvalý odkaz

      Dobrý den, Maruško,
      jsem ráda, že se Vám cestopis líbil. K Vašemu dotazu – když jsme si výjimečně o radu řekli, tak jsme počítali s tím, že nějaký malý peníz dáme. To se ale stalo jen několikrát. Jiné to ale bylo v situacích, kdy jsme např. hledali něco v mapě a v tom přiběhl chlapík a chtěl nám mermomocí radit. Většinou jsme se snažili vysvětlit, že o radu nestojíme a už vůbec ne o radu placenou. Pán tvrdil, že samozřejmě za radu přece nebude nic chtít. Ukázal nám v mapě cestu a pak si řekl o peníze. Tak v takové situaci jsme mu připomněli původní domluvu a dál jsme se s ním už nebavili, i když pak za námi třeba ještě kus cesty běžel a něco vykřikoval.
      V tomto ale byla výhoda, že jsem jela s kamarádem, který uměl podobné týpky rychle odehnat. Jako samotná žena bych to měla určitě těžší.
      Mějte se hezky
      Magdalena

      Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *




Získejte cestovatelské tipy jako první!