Na Kypru jsme v dubnu strávili 14 dní a můžu říct, že na poznání celého ostrova je to opravdu málo. První dva dny jsme prozkoumávali naši základnu Paphos a poté jsme vyrazili po pobřežní silnici E701 směrem k národnímu parku Akamas.

 

 

Silnice E701 vede nad mořem. Večer jsou z přilehlých taveren krásné výhledy na západ slunce. U silnice je také možné přímo od místních pěstitelů zakoupit výborné kyperské ovoce a zeleninu.

 

 

Ve městě Peyia leží vyhlášená písečná pláž ve tvaru podkovy Coral Bay. Pláž je vhodná pro děti, s mírným vstupem do vody, jsou zde k půjčení lehátka a slunečníky. Nás však tato pláž docela zklamala. Už v dubnu byla plná lidí a krom infrastruktury pro zhýčkané turisty jsme na ní nenalezli nic moc zajímavého. Okoupali jsme se tedy a po chvíli vyrazili dál prozkoumávat ostrov.

 

 

Kousek dál při pobřeží, směrem na Akamas, najeďte na pobřežní silničku Sea Caves a hledejte ceduli ukazující odbočku na Oniro By The Sea. Po úzké silničce po chvíli dorazíte k restauraci s krásným výhledem na moře a na mořské jeskyně.

 

 

Ale hlavně uvidíte vrak opravdové ztroskotané lodi Edro III. Edro III byla nákladní loď postavená v roce 1966 v Norsku. 8. prosince 2011 vyplula loď z Limassolu na Rhodos a proplouvala okolo města Peyia. V době neštěstí bylo na této 83 metrů dlouhé lodi 9 členů posádky. Edro III v bouřlivém počasí vítr nahnal mezi skály na mělčinu. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.

 

 

Na pobřeží v okolí Oniro By The Sea jsme se ještě vyfotili na banánových plantážích a po silnici s názvem Sea Caves jsme pokračovali dál. Jak název silnice napovídá, při pobřeží jsou krásné mořské jeskyňky. Podařilo se nám objevit opuštěnou plážičku, s hned několika takovými jeskyňkami. Míša byl nadšený. A já taky.

 

 

Další den jsme z naší základny v Paphosu vyrazili opět po pobřežní silnici E701 a jeli jsme až na její úplný konec. Předpokládali jsme, že dorazíme do národního parku Akamas, ale přehlédli jsme malou odbočku a místo toho jsme dojeli k nádhernému kostelíku zasvěcenému sv. Georgiovi ve městě Agios Georgios, Pegeia.

 

 

Kolem kostelíka byla zrovna spousta stánků s místními tradičními dobrotami. Paní prodávající nám prozradila, že je zrovna den sv. Georgia. Nakoupili jsme pár balíčků různých cukrovinek, vyfotili si nádherný výhled pod námi a nakonec jsme se nechali zlákat restaurací tyčící se na kopci vedle kostelíka. Objednané ryby byly výborné.

 

 

Dole, na úplném konci silnice E701 leží malý přístav a hlavně taky ráj na zemi v podobě romantických plážiček s jezírky a jeskyňkami ve skalách. Voda v malých jezírkách byla krásně vyhřátá. Pro děti ideální místo na koupání. Koupání v Agios Georgios nás tak nadchlo, že jsme se zde zastavili na pár hodin i další den při naší cestě na Akamas.

 

 

Národní park poloostrov Akamas leží v severozápadní části ostrova.

 

 

Velká část poloostrova je dostupná pouze pěšky či džípy.

 

 

My část poloostrova projeli po prašných cestách autem z půjčovny. Ač jsme po cestě pár aut potkali, na plážích Toxeftra Beach a Lara Beach jsme byli téměř sami.

 

 

Nasbírali jsme si barevné kamínky z pláže (zdobí nám teď obývák) a na pláži Lara jsme marně hledali mořské želvy (bývají prý k vidění až v pozdějších měsících). Karety obrovské a karety obecné kladou na pobřeží ostrova svá vejce, od roku 1971 jsou mořské želvy na Kypru chráněné.

 

 

Navečer jsme si udělali pěší výlet po jedné ze stezek, kterými je poloostrov Akamas protkán. A jako každý den, jsme neopomněli sledovat západ slunce nad mořem. Zvlášť působivý je západ slunce pozorovaný právě ze skal při vjezdu na poloostrov.

Magdalenka S

Dubnový Kypr s malým Míšou – díl 2.
Štítky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Získejte cestovatelské tipy jako první!