Bergamo není jen letistě vedle Milána

Bergamo není jen letistě vedle Milána

Jak jsem již zmínila v minulém článku o Milánu, tak přiletět s Wizzairem do Bergama není vůbec žádné neštěstí, ba dokonce bych naopak mluvila o výhodě. Přesun mezi městy zabere ani ne hodinu a cenově vyjde na 5 euro (z letiště do Milána s Terravision, z Milána do Bergama vlakem z hlavního nádraží). I přesto je Bergamo ale často opomíjené, i když za návštěvu určitě stojí. Zároveň se nejedná o velké město a dá se projít snadno během pár hodin. My pro prohlídku využili den odletu, kdy jsme se vlakem v 10 hodin přesunuli do Bergama a na letiště vyrazili cca ve čtyři hodiny odpoledne.

<

Vlak Vás v Bergamu doveze na hlavní stanici, která je také zároveň u hlavní stanice autobusů, ze které odjíždí linka 1 na letiště (což zabere z této zastávky cca 15 minut). Jedna jízda MHD stojí 2,50 euro, ale doporučuji koupit jednodenní lístek za 5 euro. Bergamo je kopcovité a jsou zde lanovky, na které platí tento lístek, plus se lze snadno pohybovat autobusy a určitě tedy využijete dopravu více než dvakrát.

Město je rozděleno na staré město Citta Alta, ve kterém je většina památek a je na „prostřední“ úrovni a poté zejména na nové město, které se nachází v okolí nádraží. Zde je stežejní ulice Viale Vittorio Emmanuele II, kterou se dostane až k dolní zastávce první lanovky. Také je na této hlavní třídě mnoho obchodů a restaurací a cestou můžete narazit například na Torre dei caduti, Chiesa Valdese či Prefetturu di Bergamo. Lanovka jezdí v poměrně krátkých intervalech a nahoru vyjede během pár minut, které nabízejí příjemný výhled (ale bude to ještě lepší).

Citta Alta poté vypadá přesně jako typická italská vesnička s úzkými uličkami, klidným prostředím a nataženým prádlem všude. Tuto čtvrt je podle mě nejideálnější si procházet křížem krážet a přicházet náhodně na drobné roztomilosti Bergama. Stěžejním bodem této čtvrti je Piazza Vecchia, v jejíž blízkosti nalezneme Duomo di Bergamo, Basilicu di Santa Maria Maggiore či Palazzo della Ragione. Doporučuji zajít také k Terzi Palace, který je sice zavřený, alelze projít alespoň bránou, ze ktéré je krásný výhled lemovaný sochami. Poté lze pokračovat opět rušnější a turističtější ulicí s obchůdky Via Bartolomeo Colleoni. Tou se lze dostat až k Palazzo Roncalli a poté je hned za rohem další spodní zastávka lanovky, kde už nejsou vůbec fronty a není natolik vytížená.

Touto druhou lanovkou lze vyjet až na kopec, na kterém stojí hrad Castello di San Vigilio. Hrad jako takový je příliš nezaujal, ale rozhodli jsme se projít kolem dokola hradu (nenechte se zmást mapou, na severovýchodní straně lze projít k hradu přes parkoviště skrz schody i když se na mapě cesty nespojují a vypadá to, že by člověk musel jít po silnici až dolů). Kolem dokola lze nalézt úžasná místa s výhledem, jak na staré i nové město tak i do široké dálky na podhůří Alp.

Poté se už náš výlet v Bergamu začal chýlit ke konci. Vrátili jsme se lanovkou do Citta Alta a odtud se svezli autobusem zpět na hlavní třídu nového města. Jízdu autobusem mohu taky doporučit – mají je klimatozované a je to poměrně příjemná vyhlídková jízda vilovou čtvrtí. Na oběd jsme zde měli podobné štěstí jako náš poslední den v Římě – původně jsme hledali něco úplně jiného, ale ujali se nás milí Italové, kteří uměli anglicky (!!). Chtěli jsme rezignovaně zamířit na poslední jídlo do McDonalds, ale cestou nás zaujala výloha Giamilla Bakery. Už jsme nechtěli příliš utrácet za velké jídlo a zároveň ani platit poplatek za servis (který je v Itálii vzásadě pravidlem). Najednou ovšem vyběhla z restaurace milá paní a začala nás lákat na jejich denní menu. Co si budeme povídat, nakonec nás dostala, jelikož šlo platit kartou a v ceně 10 euro byl burger s hranolky/bagel se salátem, nápoj, espresso a zároveň i ten prokletej servisní poplatek. Jídlo bylo výborné (tak, že nemám ani fotku – to je co říct), dostali jsme jako pozornost podniku i dezert a místo espressa mi udělali kávu s mlékem, čímž mě zachránili od kofeinové smrti. Rozhodně můžu jen doporučit, přímo na hlavní třídě kousek od nádraží.

A opět se vracím ke svému úvodu – Bergamo za to stojí, obzvlášť pokud letíte s Wizzair a musíte na toto letiště. V Miláně jsme již nic v plánu neměli a rozhodně o byl daleko příjemněji strávený den než bloumání po okolí v Milánu či sezení na letišti. Bergamo nás překvapilo a okouzlilo zároveň.

Veronika K

(více fotek na Instagramu)