BARMA,VLASTNĚ MYANMAR část III.

BARMA,VLASTNĚ MYANMAR část III.

NGWE SAUNG

Je 7,30h. jsme na skok vYangonu,kde čekáme na autobus kmoři do Ngwe Saungu.Naštěstí jsme měli rezervaci už zBaganu,protože je úplně plno.Zhruba tři čtvrtiny cesty byly dobré.Poslední hodina,to tedy byla divočina.Neustále do kopce a zase zkopce.To by tak nevadilo,autobus byl pohodlný,ale ta silnice ne.Dva protijedoucí autobusy se nevešly,neustále jsme zastavovali,abychom se vyhnuli,nezpevněné krajnice,silnice děravá.A to tam nemají zimu a sníh.

<

No,všechno jednou končí,tak i my jsme dojeli na místo.Po dlouhém hledání ubytování,kdy nám ve většině hotelů tvrdili,že je po sezoně(bylo 4.3.)a že zavírají, bydlíme nakonec vbugalovech FORREST HOME za 20$/pokoj.

Není to sice přímo u moře,ale přes silnici.Bungalovy jsou pěkné,s koupelnou,záchodem,televizí a snídaní.Tu nám nosili až na terásku bungalu.

Zato okolí bylo “husté”.Kolem je totiž staveniště.Budují tady umělé jezero a hotel.Po ránu,asi tak v 7 hodin,začaly pracovat stroje.Naštěstí spíme s vosky v uších,tak to nevadilo.Akorát dost prachu.

Natěšeně jsme šli k moři.Očekávali jsme podobné pláže jako v Indii,Thajsku a jiných lokalitách.Ale skutek utek.Není tu vlastně nic.Žádné plážové restaurace,žádní prodejci,kteří nám vždycky vadí,ale tady chybí.Barma na turisty není přichystaná.

Při hledání restaurace,kde bychom se mohli navečeřet,jsme se dost nachodili.Nechtěli jsme do resortu,kde už lidi nebydleli a restaurace “mlela”z posledního.Co myslíte,kde jsme nakonec stejně skončili.Ano,přesně v té restauraci.A chodili tam celý týden pobytu.Naštěstí ryby a mořské produkty měli každý den.

Nastal den odjezdu do Yangonu,odkud přelétáme do Bangkoku.Autobus celkem pohodlný.Akorát namísto 5 hodin jsme jeli 8.V Yangonu je děsivý provoz.Rychlost autobusu je tak 10km/hodinu.

Bydlíme v GUEST HOUSU OKINAWA.Za 24$.Je to pokojíček,kde jsou na zemi 2 matrace a jinak nic.

Sprcha a záchod vpočtu 2+2 pro zhruba 20 lidí je na chodbě.Doufáme,že nikdo nedostane průjem.Dostal.

Yangon byl do roku 2005 hlavním městem Barmy.

SULE PAYA2000let starý zlatý chrám

Stojí na hlavním kruhovémobjezdu.Je obklopen stánky.Základní bod,od kterého se počítají všechny adresy na sever.

SHWEDAGON PAYA

Zlatá pagoda z roku 558př.n.l.Nejznámější poutní místo Myanmaru.Je pokryta zlatými lístky a špice ozdobena 6000 diamanty.

KARAWEIK HALL

Kopie starobylých královských lodí na jezeře KANDAWGI.

Od roku 2005 je nové hlavní město NEIPYIJTO(NAYPYIDAW) 320km severně.Vystavěno za 3 roky vnejvětším utajení.Cizincům byl vstup zakázán,nyní už sice lze,ale není důvod proč sem jet.Ani my nejeli.

Poslední večer vYangonu jsme dostali „úžasný“nápad a šli do kina na film Bohové Egypta.Před začátkem filmu najednou všichni vkině vstali.Začali hrát barmskou hymnu.Docela šok.Dostali jsme 3D brýle a začalo to.Film spíše pro děti,ale pro ukrácení času dobrý.Ovšem po skončení filmu to bylo tedy dílo.Takový nepořádek jsem ještě neviděla.Slupky od buráků,papírky,kelímky.No děs běs.A to tam byl koberec a za 30minut další promítání.

Vůbec,některé pokrmy jsou pro nás docela zvláštní.

Smažená sarančata.Dobrý,jen nožičky drhnou.

Durian,který hrozně páchne a nesmí se s ním do restaurací a veřejných budov.

Nastal poslední den vBarmě.Na letiště jsme jeli taxíkem.Řidič mluvil velmi otevřeně o poměrech vBarmě.Zemi vládne armáda,která má rozdělené regiony.Projížděli jsme velice pěknou až honosnou čtvrtí.Řidič nám řekl,že tady bydlí armáda srodinami.

Největší kamarádi Barmy jsou Čína,Rusko a Severní Korea.Je tady ropa,zemní plyn a lomy na jadeit.Jinak nic.

Odletěli jsme na čas.Skoro.

Návštěva Barmy byla zajímavá,ale nemyslím si,že bychom jí chtěli opakovat.

Ale vy,co jste tam nebyli,rozhodně jeďte.

Milena