Výlet do Gibraltaru jsme podnikly při našem workawayování v Marbelle. Náš hostdaddy si tam potřeboval něco zařídit tak jsme to vzaly pěkně 2v1.Nebylo úplně skvělý počasí, ale s tim se hold nedalo nic dělat, stejně jsme si natáhly sukně (což byl teda úplně debilní nápad jak jsme později zjistily-strašně moc foukalo), tenisky na nožky, baťohy na záda, pasy do kapes a už jsme si to frčely.

 

 

Získejte cestovatelské tipy jako první!
Zájezdy na last minute přes cestovní kanceláře až se slevou 70%, naleznete zde
Když jsme dorazily na místo jako první jsme navštívily banku. Usadily jsme se  v salónku a musely čekat- ale měli tam kafe zadarmo (daly jsme si každá tři), časáky v angličtině, luxusní a pohodlný křesílka, takže jsme si to my dvě kravky zas užívaly (a venku stejně pršelo). Po bankovní návštěvě jsem pak po městě v batohu vedle chlebů k svačině nosila 9.260 EUR v igelitovym pytlíku a na každýho se usmívala. Víte, po pár týdnech ve Španělsku vám nějakých devět tisíc Eur v batohu přijde jako úplná normálka.  
 
 
 
     
 
 
Centrum Gibraltaru mi silně připomínalo pochmurný a mokrý ulice v Anglii. Ještě to počasí k tomu! A vlastně jsem nebyla daleko od pravdy. Gibraltar byl totiž kdysi britskou kolonií (vlastně pořád pod Anglii spadá), takže i když je to úplně pidi stát, mohli jsme vidět, že oproti Španělsku je tak trochu na “vyšší úrovni”. Nechci Španělsko pomlouvat! Já se mnohem víc zamilovala do toho španělskýho cikánova – co si budem povídat.
 
 
Po městě můžete dokonce narazit i na legendární červený telefonní budky, mluví se énglicky a cenově si taky připadáte jako v Londýně. Můj názor – centro je sice příjemný místo, ale nic extra tam nenajdete.
 
 
To, že je Gibraltar známej  silnicí vedoucí přes letiště už všichni ví, nebudem se tim zdržovat (prostě tam vede silnice přes letiště a doprava se řídí semaforama no).
 
 
 
 
 
 
Pokud chcete ale něco zažít, vyšplhejte se na kopec- protože ať jste spíš strašně zažraný do památek a architektonických stylů nebo ne, největší srandu a největší zážitky zažijete s opicema. Tyhle opice jsou ale fakt spratci! Neriskovala bych vytáhnout ty chleby z báglu, protože jí taky můžete jednu schytat a jste bez svačiny. Vážně, jeden prodavač od stánku vyprávěl, že kdysi nějaká opice tak zmasakrovala turistu kvůli čokoládovýmu croasantu, že skončil v nemocnici. A modřiny od facek jsou na denním pořádku. Tak jestli chcete bejt zfackovaný od opice vyražte do Gibraltaru, jediný volný rezervace opic v Evropě.
 
 
Jestli jste trošku válečnej fanatik jako já, určo si prolezte ty ručně vytesaný díry do skal, impozantní tunely a bunkry, který sloužily jako vojenský sklady zbraní. A abyste to měli teda  se vším všudy, číhněte i na Trafalgarský hřbitov s hroby padlých vojáků.
 
 
 
 
 
Úplně nejlepší trek z celý cesty jsou tzv. Středomořský schody. Máte tam pár cedulí s upozorněním, ale zákazy to snad nebyli. V některých částech je to trochu dobrodrůžo, občas tam nějaký schody chybí a máte slušnej sesův dolů. Upadnout, tak vás plácne až mořská hladina o půl kilometru níž. Ale ty výhledy jsou k nezaplacení. Doporučuju nechat na západ sluníčka.
 
Víc dojmů z jednoho dne v Gibraltaru bohužel nemám, i přes to bylo fajn vidět zas další kousek světa.
 
typy pro cestovatele – nebuďte až zas tak sucharský a nepodřizujte se placení vstupů u každý brány ke který přijdete. K hodně místům vede víc cest a ne za všechny se platí, buďte trochu dobrodruzi no nééé. Za ušetřený peníze si pak dejte párek se slaninou třeba.
– Jeden pán povídal, že tu mají velmi, ale velmi levnou a dobrou whisky (já nevim, neholduju tvrdšímu).
 
 
 

12 hodin v Gibraltaru – opičí masakr
Štítky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *




Získejte cestovatelské tipy jako první!