Socha svobody – cestopis

Jednou zdominant a symbolů New Yorku je i socha Svobody. Její historie a parametry jsou dobře známy, omezím se proto na informace, které jsou pro naše spoluobčany důležité, pokud se ji rozhodnou navštívit. Turista má vsouvislosti se Sochou Svobody několik možností: může si ji prohlédnout bezplatně zdálky zpaluby trajektu, mířícího na Staten Island, může si zakoupit pouze plavbu lodí na Ostrov svobody (Liberty Island), tedy ostrov, na kterém je socha umístěna, a může si zaplatit i vstupenku na vlastní sochu, buď pouze na její podstavec, nebo až do její koruny. Od bezplatné vyhlídky na sochu cena návštěvy srozšiřující senabídkou samozřejmě stoupá, každá vstupenka však současně platí jako lodní lístek.

Lodě na Liberty Island odplouvají jednak zManhattanu, jednak zpobřeží New Jersey. Vceně plavby je automaticky zahrnuta i zastávka na dalším ostrově Ellis Islandu, který vminulosti sloužil jako vstupní brána a filtr pro všechny imigranty. Lodě odplouvají vpravidelných půlhodinových intervalech, které se během dne zkracují na dvacetiminutové. Pokud má turista vúmyslu navštívit i vlastní sochu, měl by si obstarat vstupenky předem přes internet, protože počet návštěvníků na podstavec a tím spíš do koruny („čelenky“) sochy je omezen. My jsme si zajistili na webu vstupenky až do koruny svelkým předstihem a dobře jsme udělali: ačkoli byl duben a poměrně nevlídné počasí, po příchodu kmístu odplutí stála poblíž pokladny cedule, oznamující, že vstupenky do koruny jsou na dnešní den již vyprodány.

Na stránky sprodejem vstupenek se lze snadno dostat, když se například vGooglu zadá „Statue of Liberty, tickets“. Při objednávce vstupenek přes internet si turista vytiskne voucher, který vden návštěvy vymění vpokladně za vlastní vstupenku. Vstupenky jsou opatřeny datem a hodinou odplutí. Kpokladně se doporučuje přijít saspoň půlhodinovým předstihem. ZManhattanu odplouvají lodě až zjeho nejjižnějšího cípu, zBattery Parku, zmísta, které se jmenuje Castle Clinton, ne snad podle bývalého prezidenta USA, ale podle starosty New Yorku zpočátku 19. století. Na loď se vstupuje za podobných bezpečnostních opatření jako u jiných pamětihodností – první prohlídka zavazadel a průchod přes bezpečnostní rámy čekají cestující již před odplutím.

Plavba kOstrovu svobody trvá zhruba dvacet minut. Když se loď blíží kostrovu, naskytne se návštěvníkům výhled jako na dalším obrázku.

Po připlutí kpřístavišti pokračují návštěvníci kdalší bezpečnostní kontrole. Tady již neprobíhá všechno tak hladce jako u odplutí: na sochu si lze vzít ssebou pouze foťák, kameru a mobil, všechno ostatní je třeba uložit do schránek (2 dolary na dobu 3 hodin). Aby se socha nezahltila návštěvníky, ostraha je pouští dále pouze po menších skupinkách. Nejprve se pak prochází vstupní halou, kde všechny upoutá původní pochodeň, jež musela být vminulosti vyměněna a jejíž vysloužilá podoba hale dominuje.

Pro výstup na podstavec sochy je možné použít výtah, ten však bývá stále obsazen a tvoří se před ním fronty. Našinec, odchovaný dálkovými pochody, může schody na podstavec absolvovat po svých. Po obvodu podstavce se rozkládá vyhlídková terasa, odkud se naskýtají výhledy na široké okolí.

Kdo se dostatečně pokochal okolím, může za předpokladu, že má zaplaceno, pokračovat až do koruny. Ostraha nejprve zbaví vaše zápěstí červených pásků, které znamenají, že vaše vstupenky platí až nahoru. Pak již vás čeká cesta vzhůru po velice úzkém točitém schodišti. Pokud mu to stav jeho zdravotní stav (zvýšený tep i dechová frekvence) dovolí, může obdivovat důmyslnou vnitřní konstrukci sparalelními schodišti nahoru a dolů – projektoval ji údajně sám Gustave Eiffel.

Když se konečně vyšplháte do koruny, zjistíte, že ji pro návštěvníky představuje jenom úzká plošinka, kam se sbídou vejde jen pár osob. Zpřilehlých výklenků vás pozorně hlídá hned několik strážců zákona.

Vnejvyšším bodě, představovaném jenom úzkou plošinkou, vás strážce zákona ochotně vyfotografuje. Vzhledem kúzkým okénkům a tlačícím se dalším návštěvníkům si tady ale výhled nikdo moc neužije. Po sestoupení po úzkém točitém schodišti a zpodstavce a po vyzvednutí osobních věcí ze skříněk může návštěvník ještě obejít ostrov po jeho obvodu a snažit se o co nejlepší záběr celé sochy.

Pak již jen zbývá nastoupit na loď a nechat se odvézt buď zpátky na Manhattan, většinou smezipřistáním a prohlídkou Ellis Islandu. O tom však až někdy příště.

Karel Kopička