Languedoc – Rousillion – Díl I.

sam_4334

Míšovi (mému synovi) už jsou 3 roky a je tedy už dost velký na to, abychom zkusili dobrodružnější způsob cestování. Naším cílem je tentokrát jižní Francie, konkrétně region Languedoc – Rousillion, kde máme zajištěné ubytování u známých. Oproti předchozím cestám s Míšou však tentokrát nebudu půjčovat auto, ale plně se spolehneme na místní hromadné dopravní prostředky.

 

 

Den první – 6.9.

Ráno mě v 7 hodin probouzí budík na mobilu. Rychle chystám zbytek věcí, abych stihli být včas v Brně u Grandu, odkud nám v 9:10 odjíždí autobus Student Agency do Vídně na letiště. Je to má druhá cesta, kdy jedu s Míšou úplně sama, bez doprovodu. Už ani nejsem nervózní, i když cestování s Míšou je chvilkama hodně náročné. Míša je totiž akční dítě, chvíli neposedí a celý den v kuse mluví. O zábavu mám tedy následující skoro 3 týdny (naše cesta bude trvat 18 dní) zcela jistě postaráno.

V 8 hodin leží Míša ještě v posteli. Odmítá vstávat, chce spát, nechce se oblékat ani snídat. Jelikož musíme za 15 minut vyrazit do Brna, oblékám Míšu v posteli a nakonec ho, aby vstal, nalákám na sluchátka a obrazovku v autobuse Student Agency.

Na letišti ve Vídni vše v pohodě. Tedy krom toho, že mi Míša odjel sám výtahem do suterénu letiště (ještě než jsem stačila nastoupit i já s kočárkem a zavazadly), kde mi ho předali dva uniformovaní policisté. Pro Míšu ponaučení, že se mamince neutíká…

Do Barcelony letíme se společností Vueling, která měla tentokrát nejlepší ceny.  V Barceloně se pak kyvadlovým autobusem zdarma přemísťujeme z Terminálu 1 do Terminálu 2, odkud odjíždějí vlaky Renfe do centra Barcelony. Míříme na zastávku Barcelona – Sants, na níž mám v plánu přestoupit na vlak jedoucí do Figueres. Schválně píšu „míříme“, protože ve skutečnosti vysedáme úplně někde jinde, ani vlastně nevím kde. Zastávky vlaku nejsou značeny a hlášení ve španělštině nerozumím, i když jinak mluvím španělsky docela obstojně. Když už mám pocit, že jedeme nějak dlouho, odchytnu policisty procházející vlakem. A dozvídám se, že zastávku Sants už jsme přejeli. Policisté jsou hodní, vystupují s námi na další zastávce a ukazují mi na informační ceduli, kterým vlakem máme jet do Figueres.

Do místa určení dorážíme po 21 hod večer a tam nás už očekává s autem kamarád Daniel, s nímž jsme se seznámili přes Couchsurfing (www.couchsurfing.com) při naší minulé cestě do Katalánska.

Noc trávíme na Danielově statku poblíž malebné historické vesnice Les Olives.

 

 

Den druhý – 7.9.

Spolu s Danielem vyrážíme jeho autem do Francie, konkrétně do přímořského letoviska Narbonne – Plage. V kapse vezu klíč od krásného domečku poblíž pláže. Domek máme půjčený od známých. Jinak je ale možné se v letovisku ubytovat buď v hotelu nebo si pronajmout domek od českých majitelů (docela hodně domků v Narbonne – Plage patří právě Čechům).

Narbonne – Plage je klidné přímořské letovisko ležící 15 kilometrů od města Narbonne. Je obklopeno krásnou přírodou, poblíž se nachází masiv La Clape, který je znám i jako lezecká oblast.

Den trávíme na pláži, na které je pro tento čas překvapivě málo turistů.

 

 

narbonneolage

 

 

Den třetí – 8.9.

Daniel odjíždí domů a zůstávám ve Francii s Míšou sama. Využívám možnosti svézt se ještě někam autem a necháváme se Danielem odvést do vedlejšího přímořského města Gruissan, vzdáleného od Narbonne-Plage asi 5 km. Daniel odtud pokračuje směr Španělsko, my máme v plánu udělat si procházku zpět do Narbonne – Plage.

Gruissan je krásné město s velkým přístavem a historickým centrem. Z jedné strany je lemováno mořem, z druhé strany ho obklopují jezírka. Hezké je například jezírko s plameňáky.

 

 

gruissan

 

 

Pětikilometrová procházka se nakonec protahuje na 4 hodiny, protože se ještě zastavujeme v obchodě a spoustu času trávíme na pláži u majáku. Jsme tu téměř sami. Míša se má jako v ráji a já taky. Moře, písek, mušličky, …

 

 

majak

 

 

Večer se pak ještě vydáváme do centra Narbonne – Plage, kde se mi podaří připojit na internet (zatímco Míša je zabaven konzumací palačinky s Nutellou).

 

 

Den čtvrtý – 9.9.

Probouzím se s bolestí v krku. Míšu bolí ouška. Asi jsme to včera s pobytem na větrné pláži trochu přehnali. Nevadí, z batohu vytahuju kapky do uší a pastilky proti bolesti v krku a vyrážíme opět na pláž (chci využít toho, že dnes nefouká).

Odpoledne stíháme ještě dětské hřiště, internet a obchod. A k večeru vyrážíme prozkoumat jednu z malých cest vedoucích do vnitrozemí. Cesta nás vede k místnímu „šató“, kde je možné zakoupit kvalitní víno a jiné domácí produkty (třeba marmelády, olivy a sušená rajčata). Oblast okolo Narbonne je vinařská a vína zdejší produkce jsou opravdu kvalitní.

 

 

Den pátý – 10.9.

Dnes je sobota, v Narbonne – Plage se tedy koná pravidelný sobotní trh na promenádě při moři. Baví mě procházet kolem vystaveného zboží a lákavého jídla. Kupuju bagetu a zeleninu na omáčku a na polévku. Míša se točí na kolotoči. Po třech jízdách se mi ho daří přesvědčit, že už stačilo, zítra je taky den. Moře má teď v září teplotu 22 stupňů, teplota vzduchu kolem 30 stupňů. Koupeme se tedy zatím každý den.

Večer se ještě jdeme podívat na lodě a na maják do místního přístavu.

 

 

Den šestý – 11.9.

Už od rána je 32 stupňů, den jako stvořený na koupání v moři. Objevujeme, že v neděli odpoledne bývá v Narbonne – Plage bleší trh. Ze zvědavosti procházíme kolem a odcházíme domů se síťkou na ryby (1 EUR), výbavou pro Míšu na písek (lopatky atd.), taktéž za 1 EUR a nefunkčním foťákem, který nám prodavač přihodil zdarma k síťce.

 

 

Den sedmý – 12.9.

Ochladilo se a vypadá to, že bude každou chvíli pršet. Vyrážíme tedy autobusem do vedlejšího městečka Saint Pierre le Mer.

Autobus Narbonne – Gruissan – Narbonne Plage – Saint Pierre le Mer jezdí (kromě neděle) pravidelně sedmkrát denně (v sobotu jen třikrát denně) a ať vysednete kdekoli na trase, cena je stále stejná – 1 EUR 20 centů. Za děti do 5-ti let se neplatí, kočárek nám autobus přepravil také zdarma.

Saint Pierre le Mer je klidné přímořské městečko těsně sousedící s Narbonne-Plage. Každý den dopoledne (do 13 hod) se zde koná trh, na němž můžete koupit vše od baget, oliv, paelly a ovoce a zeleniny, přes kabelky, boty a oblečení až po domácí a železářské potřeby.

Protože ale přijíždíme autobusem už po 12 hodině (tedy docela pozdě) a krom toho začíná vydatně pršet, je otevřeno už jen pár stánků. Nakupujeme ovoce a zeleninu a pečivo a vyrážíme na prohlídku městečka.

 

 

Den osmý – 13.9.

Počasí se trochu umoudřilo, ale díky silnému větru to dnes na koupání není. Jedeme tedy na výlet do blízkého historického města Narbonne, které bylo založeno už roku 118 př. n. l. Ve městě je krásná gotická katedrála a působivý je také Canal du Midi, který protéká centrem Narbonne a kotví na něm spousta hausbootů. Mně se výlet líbí, na Míšovi je ale vidět, že by dal přednost tomu, hrát si na pláži u moře.

Den devátý za námi do Narbonne – Plage autem přijíždí příbuzní. Druhou polovinu naší dovolené poté strávíme poznáváním vzdálenějších míst ležících v regionu Languedoc – Roussilion. O tom už ale v 2. části tohoto cestopisu.

Magdalena S

 

No votes yet.
Please wait...

O nás

Tento web vznikl za účelem nabízet návštěvníkům tipy na výhodné letenky, last minute pobyty a ucelenou nabídku všech slevových serverů. Zajímá vás více? Klikněte na

Pokračovat

Top Akce

Prihlasit k odběru

Kdykoliv se můžete z odběru slev odhlásit.
Nikdy nebudeme poskytovat kontaktní údaje třetí straně.