Květnová Malta s malým Míšou – Díl VI. – Gozo, poloostrov Marfa, Mellieha

Květnová Malta s malým Míšou – Díl VI. – Gozo, poloostrov Marfa, Mellieha

Na dnešek máme naplánovaný výlet na ostrov Gozo. Odjíždíme tady autobusem číslo 221 na konečnou zastávku Cirkewwa, odkud vyplouvají trajekty do Imgarru na Gozu.

Zpáteční lístek na trajekt pro dospělého stojí 4,65 EUR a pro dítě 1,15 EUR.

Jízdní řád a další informace o trajektu naleznete zde: http://www.gozochannel.com.

Trajekt je plný cestujících. 25 minutová jízda je kouzelná. Plujeme kolem ostrova Comino a obdivujeme skály tyčící se zmoře.

Při příjezdu na Gozo se všichni cestující nahrnou na autobusovou zastávku.

Toho využívají taxikáři a snaží sekaždého přesvědčit, aby vyžil jejich služby. Nakonec jeden taxikář slaví úspěch a veze 5 člennou skupinku na pláž Ramla Bay za cenu 2 EUR na osobu. Ostatní o služby taxikářů zájem nemají, protože tallinja card (kartička na autobus zakoupená na Maltě) platí i na Gozu. Když podle jízdního řádu zjišťuji, že autobus na onu proslavenou pláž jede až za 45 minut, začínám mít pocit, že by se možná i cesta taxíkem vyplatila.

Jelikož se mi nechce čekat, nasedáme na první autobus, který odjíždí. Míří do 6 kilometrů vzdáleného hlavního města ostrova, do Victorie. Projíždíme ostrovem a na první pohled se jeví přívětivější a upravenější, než Malta. Krajina je zelenější, země je úrodnější. Na autobusovém nádraží ve Victorii máme štěstí, že hned navazuje autobus na Ramla Bay. Při nasedání nás však řidič upozorňuje, že celá pláž je zavřená! Podivuji se nad chováním taxikářů, kteří si od turistů klidně nechali zaplatit za odvoz na pláž, i když přece museli vědět, že pláž je zavřená.

Autobusy na další hezká místa na ostrově jedou až za dlouho, míříme tedy prozkoumat Victorii.

Hlavní atrakcí města je citadela Il-Kastel.

Od autobusového nádraží je to kcitadele kousíček.

Procházíme se kolem opevnění a shlížíme dolů na město a na okolní krajinu.

Opevnění byla vybudována začátkem 17. století na obranu před útoky Turků.

Míšu prohlídka baví, hraje si na vojáka a střílí zděl umístěných podél hradeb.

Dominantou citadely je katedrála Nanebevzetí Panny Marie zpočátku 18. století.

Od citadely míříme zpět na autobusové nádraží a odjíždíme do města Marsalforn. I když se jedná o hlavní letovisko na Gozu, oproti letoviskům na Maltě působí klidným a mnohem romantičtějším dojmem. Zastavujeme se vjedné zrestaurací na pobřeží a objednávám těstoviny. Tytéž, které stály na Maltě 8 EUR, se zde prodávají za 5 EUR!

Po pozdním obědě se koupeme na malé plážičce ležící hned vedle přístavu. Moře je teplé a bez vln. Pláž je písečná sobčasnými kameny. Prohlížíme si také místní malý přístav. I zde mají krásně barevné rybářské čluny.

Zostrova zpět na Maltu se vracíme navečer.

Do odjezdu posledního autobusu do Bugibby zbývá ještě pár hodin času, rozhoduji se tedy ještě blíže prozkoumat Melliehu a její okolí.

Procházíme rezervací Foresta 2000, která leží hned za silnicí u Mellieha Bay. Je to vlastně takový malinkatý les, na který jsou místní hrdí, protože na Maltě jinak už žádné lesy nezbyly.

Pěšky přicházíme na poloostrov Marfa, což je poslední část Malty před Cominským průlivem, a míříme kČervené věži. Červená věž byla vystavěná vroce 1649 jako součást signálních věží mezi Vallettou a Gozem. Úzká silnice pokračuje dál až kútesům a plážičkám. Až knim už ale nejdeme, přece jen je Míša na takové dlouhé chození vhorku ještě malý. Pohled od věže na okolní krajinu a ostrovy Gozo a Cominu je ale nádherný.

Posledním místem na Maltě, které před naším odjezdem domů objevujeme, je kostel Panny Marie Vítězné ve městě Mellieha.

Kostel stojí na skalnatém výběžku, stoupáme kněmu po schodech.

Pak už zbývá jen zakončení dne na nedalekém dětském hřišti a neshledanou Malto!

Magdalena S