Irsko s malým Míšou – Díl IV. – Wicklow, Dublin

Irsko s malým Míšou – Díl IV. – Wicklow, Dublin

Se svým tříletým synem Míšou jsem na týdenní cestě po Irsku. Včera jsme přijeli do romantického městečka Wicklow a ubytovali jsme se vhezkém hotýlku vDunburu svýhledem na pastviny a na moře.

Po snídani vyrážíme prozkoumat cestu vedoucí ke starému majáku.

Procházíme kolem pasoucích se oveček až kprvnímu obrovskému majáku, který je prý obydlený a nabízí i ubytování pro turisty.

Knašemu překvapení ale vidíme za tímto starým majákem ještě další maják obklopený starými hradbami.

Úplně u moře je maják třetí, ze všech tří vypadá nejnověji.

Nepotkáváme ani živáčka, užíváme si tedy ticha a krásy přírody.

Když se vracíme khotelu, začíná pršet.

Po obědě máme vplánu návštěvu přístavu a zříceniny hradu Black Castle.

Pršet nepřestává ani odpoledne, oblékáme tedy nepromokavé věci a pláštěnky a vyrážíme.

U krásného golfového hřiště na okraji Wicklow scházíme pěšinou kmoři.

Romantika jak vyšitá. Útesy, hučící moře, oblázková pláž. Míša lopatkou nabírá kameny a hází je do moře. Vůbec nevadí, že pořád prší. U Black Castle, který se tyčí nad přístavem, jsou největší atrakcí děla. Chvíli si hrajeme na vojáky a pak scházíme dolů kpřístavu.

Máme štěstí, u rybárny vidíme tuleně! Připlouvá knám a po chvíli se kněmu přidává druhý. Zvědavě na nás nakukují, potápějí se a znovu vynořují a hrají si slanem, kterým jsou uvázány loďky. Zůstávají tak dlouho, dokud zůstáváme my. Jsou na lidi zvyklí a asi čekají, zda dostanou rybu.

Ve městě si ještě prohlížíme dva kostelíky a pak už se večer celí promočení vracíme do hotelu.

Ráno se balíme, loučíme se smilou recepční zBrazílie a jdeme na autobus. Dnes se vracíme do Dublinu.

Pro velký úspěch opakujeme včerejší návštěvu hradu sděly a také se znovu jdeme podívat na tuleně.

Nezklamali, už na nás čekají vpřístavu.

Do přelidněného Dublinu se nám moc nechce, tak odjezd necháváme až na odpoledne a procházíme si ještě krásné Wicklow.

Hezká je procházka podél řeky.

Pod mostem objevujeme labutě a kačeny, Míša je krmí pečivem.

Přidávají se i holubi a racci. Přímořskou promenádou přicházíme až kdětskému hřišti. Míša má na hodinu zábavu a já se zatím kochám pohledem na moře.

ZWicklow odjíždíme až ve tři hodiny, cesta do Dublinu trvá hodinu a půl. Do města přijíždíme včase, kdy pravděpodobně končí většině zdejších zaměstnanců pracovní doba. Po nádherném klidném Wicklow je to šok. Lidí je na ulici tolik, že nemůžeme ani projít. Takto zasekané je celé městské centrum.

Když konečně usedáme vparčíku před naším hotelíkem, už se začíná stmívat. Míša opět krmí kačeny. Zábavu mu ale vnejlepší přerušuje hlídač, který se nám omlouvá a park na noc zamyká. Vydáváme se tedy kPhoenix parku, ten ale taky už zamykají. Škoda. Nakonec tedy končíme na hotelovém pokoji.

Ráno vstáváme brzy a znádraží Heuston odjíždíme autobusem na dublinské letiště a pak už nás čeká jen cesta domů.

Magdalena S