3x pěšky kolem Říma

3x pěšky kolem Říma

Řím je blázinec-doslova. Kdo zastaví na červený, toho ostatní vytroubí. Kdo bude chtít přejít silnici, umře na čekání a kdo si bude chtít vyfotit fontánu diTrevi bez tisíce hlav tak nemá šanci. Nevím jestli je Řím sezonní město, jakože v zimě se tam nehne noha, ale já a moje kamarádka jsme v tomto megakulturním městě strávily šest dní na konci horkého května a nestačily jsme zírat.

Přes náš oblíbený couchsurfing.com jsme si domluvily ubytování u jednoho kluka z Turecka. Kromě toho, že jsme si jeho pohostinnost nemohly vynachválit (nechal nám klíče od bytu abychom se mu prý nemusely časově přizpůsobovat!), nám dal i mapu města a k ní rady a tipy, kde ochutnat tu nejlepší pěnovou italskou zmrzlinu, kam zajít na pravé domácí tiramisu a Vatikán ať necháme na neděli, že je vstup zdarma.

<

Den první

Po ranním tradičním italskym piccolinu jsme naší výpravu s mapou v ruce započaly na náměstí Piazza del Popolo.

Do slova na každym kroku jsme narážely na kostely s dechberoucíma interiérama, na gigantický stavby jako Pantheon, sídlo bohů Vittorio Emanuele (kde jsou mimochodem záchody zdarma. S frontama, taky zdarma).

Labužníci, vy rozhodně navštivte římský merkata. nám se nejvíc zalíbilo Mercato Esquilino. Miliony barev, až oči přecházeli.

Fontána diTrevi je ze všech památek nejkrásnější – to bez diskuzí. Akorát těch lidí všude kolem!

Po celém městě jsou k dispozici pítka, kde si můžete natočit vodu zdarma- to jsme v tom sálajícím horku vážně ocenily. Na co ale jen tak nenarazíte jsou supermarkety – v Římě neexistujou. Můžete objevit jen takové ty malé samoobluhy a to taky jen horkotěžko.

Hnedka první den jsme si daly za cíl tu slibovanou „mousse“ zmrzlinu. V cukrárně Della Palma (http://www.dellapalma.it/en/) vyrábějí vážně tu nejovocnější a nejsmetanovější domácí zmrzlinu. Mají neuvěřitelný výběr ze 150 příchutí! Koupíte si kelímek podle velikosti (střední velikost za 5 euro), a pak už si vybíráte podle toho, která příchuť vás láká nejvíc. Do kelímku vám naloží maximálně 4 druhy a posprejují hutnou domácí šlehačkou dle přání. Gastro zážitek jako blázen!

Po příchodu domů nás čekala večeře na stole. No není to lepší než hotel?

Za první den máme v nohách 25 km.

Piazza del PopoloPiazza del PopoloPiazza Venecia

diTreviPiazza VeneciaPiazza del PopoloPiazza del Popoloimg_5512Zmrzlina z La Palma

Den druhý

Dnešní den patřil Koloseu, Forum Romanum a homemade tiramisu jako nadýchaná sladká tečka na závěr.

Po pár hodinách jsme došly k závěru, že jsou všude vlastně jenom samí šutry (teď ze mě promluvil kultivovaný člověk, což?)

A to Tiramisu z cukrárny Pompeii? Takový jste nežrali!

Krokoměr v telefonu hlásil dalších 27km.

ColoseumPantheon

img_5421-compressor-kopieForum RomanumkostelTiramisu z Pompimerkatoimg_5447-compressor-kopie

Den třetí

Hned po probuzení jsme zjistily, že naše nohy vyhlásily stávku. Celý den jsme se doslova válely v posteli, zkoukly pár filmů, ale večer nám to stejně nedalo a rozhodly jsme se zajít na nějakou dobrou večeři. Když jsme u první restaurace viděly lidi stát frontu, řekly jsme si, že najdem další, a pak další, a další… Fronty se stály úplně všude, takže nemělo smysl ztrácet čas a taky jsme se do jedný lajny zařadily.
Jsme trošku praštěný a vyžíváme se v objednávání jídel, u kterých ani nevíme co znamená jejich název. Když nám talíře přinesli na stůl, pobavily jsme všechny zákazníky sedící kolem našeho stolu. Byl to nějaký, pro nás neznámý, druh obří ryby. Lidičky to vám byla ta nejlahodněji připravená ryba, co jsem kdy měla šanci ochutnat. No, taky nám provětrala peněženky, ale kvalita odpovídala ceně.

Dám vám jednu radu-pokud budete chtít vyzkoušet římskou MHD, nekupujte si jízdenky, jsou to vyhozený peníze. Když jsme se vracely s nacpanýma pupkama zpátky, vyzkoušely jsme autobus i tramvaj. Autobus praskal ve švech tak, že chudák autobusák měl problém i s otvíráním dveří. Tam by revizor neměl šanci. No a cestou tramvají nám nedaleko Kolosea došla „šťáva“. Tramvaj uprostřed cesty zastavila, celá zhasla a na pět minutek jsme si daly přestávečku. Docela Itálie ne?

img_5615-compressorimg_9812

Chill day

Čtvrtý den jsme povýšily na odpočinkový den „V parku“. Už jsme z těch všech strkanic v ulicích byly trochu naštvaný a v parcích bylo překvapivě příjemně prázdno. V Římě můžete najít parků poměrně dost a v každém je aspoň maličkost kvidění (třeba sloup, socha, vlepšim případě vilka). V jednom takovym jsme narazily na jezírko, kde pronajímali malou lodičku (5 Euro na 30 minut). Hned na první pohled bylo znát, že to je oblíbená atrakce spíš pro zamilovaný páry, ale my jsme si i přes to taky jednu zaplatily a byl to vážně krásnej zážitek. Možná jeden z nejkrásnějších z celého Říma vůbec. Uprostřed jezírkaje ostrůvek na kterym je postaven …(já nevim jaký bych tomu dala jméno), ale strašně pěkně se na to koukalo a fotky jsou stim taky krásný.

img_5547img_5590-compressorimg_5568-compressor

Vatikán

Neděli jsme podle rady nechaly na návštěvu Vatikánu. K naší smůle to byl jeden z nejteplejších dnů, protože jak je známo, do Vatikánu vás nepustí jen tak v minisukni. Natáhly jsme dlouhý kalhoty, tričko, připravily svačinu a vyrazily jsme. Další smůla v řadě bylo to, že o vstupu v neděli zdarma věděla drtivá většina turistů, takže všude neskutečný tlačenice. Metr po metru jsme se sunuly bazilikou sv. Petra. Mohly jsme si hlavy ukroutit jak jsme obdivovaly kresby vkupolích a na stropech. Do třetice naší smůly-Sixtinskou kaply zrovna rekonstruovali.
V naší obídkový pauzičce se svatopetrský náměstí začalo ještě víc plnit, řikaly jsme si jestli se ty lidi náhodou nezbláznili. To jsme ale netušily, že se chystá zokýnka vykouknout papež a promluvit. My jsme zjeho proslovu měli prdlačku, ale zomdlívajících lidí kolem jsme chápaly, že řikal asi něco ohromnýho (nebo to bylo ztoho horka?).

Sečteno podtrženo. 97 km pro Řím.

Vatikán

img_5627-compressorimg_5622sv.Petr

Den poslední

A to je konec římského turistění. Z hlavního autobusovýho nádraží jsme si koupily lístek na letiště, tuším že stál 6 Euro. Ještě jsme si dělaly srandu, abychom si nespletly letiště a nedojely na špatný. To byla totiž věc co nás pak trochu zmátla, když jsme na palubní vstupence viděly, že Řím má letiště dvě.

Příště se uvidíme ve Španělsku nebo vŘecku.

Arrivederci!!!!